Definition/Cs

• Original, v.1.1: English
• Translations, v.1.1: العربية • български • català • čeština • Deutsch • Ελληνικά • Esperanto • español • فارسی • français • galego • hrvatski • italiano • 한국어 • македонски • मराठी • norsk bokmål • Nederlands • norsk nynorsk • polski • português • română • русский • slovenčina • slovenščina • svenska • Tiếng Việt
• Translations, v.1.0 (update/review pending): suomi
• More in progress

Stabilní verzeToto je stabilní verze 1.0 definice svobodné tvorby. Číslo verze se bude zvyšovat s vývojem definice. Na Definition/Unstable je verze definice, kterou lze upravovat. Více informací najdete na authoring process. Chcete-li přispět verzí v dalším jazyce, vizte translations.

Shrnutí

Tento dokument definuje „svobodná kulturní díla“ jako díla či vyjádření, která je komukoliv dovoleno svobodně studovat, používat, kopírovat a/nebo modifikovat pro jakýkoliv účel. Zároveň popisuje konkrétní přípustná omezení, které respektují a chrání tyto základní svobody. Definice rozlišuje mezi svobodnými díly a svobodnými licencemi, které mohou sloužit k právní ochraně statutu svobodného díla. Definice sama není licencí; je to klíč k určení, zda dané dílo či licence mohou být považovány za „svobodné“.

Preambule

Společenský a technologický rozvoj umožňuje stále větší části lidstva získávat, vytvářet, upravovat, publikovat a distribuovat nejrůznější druhy děl - umělecká díla, vědecké a vzdělávací materiály, software, články - v krátkosti: cokoliv co může být reprezentováno v digitální podobě. Vzniklo mnoho komunit s cílem využít tyto nové možnosti a vytvořit bohatství kolektivně znovupoužitelných děl.

Většina autorů bez ohledu na obor jejich činnosti, na amatérské či profesionální postavení, má upřímný zájem podpořit ekosystém, kde se díla mohou šířit, opakovaně využívat a kreativně rozvíjet. Čím snadnější je znovupoužití a rozvoj děl, tím bohatší se stává kultura.

K zajištění plynulého chodu tohoto ekosystému je třeba, aby autorská díla byla svobodná, přičemž svobodností se míní:

• svoboda používat dílo a požívat výhody z jeho užití
• svoboda studovat dílo a uplatňovat znalosti z něj získané
• svoboda pořizovat a šířit kopie celku nebo částí informace či díla
• svoboda měnit a vylepšovat dílo a distribuovat odvozená díla

Tyto svobody by měly být dány každému, kdykoliv a kdekoliv. Neměly by být omezovány kontextem, v němž je dílo používáno. Tvorba je akt použití existujícího zdroje způsobem, který dosud nikdo nepředvídal.

Avšak ve většině zemí tyto svobody nejsou vynucovány, jsou spíše potlačovány zákony obecně označovanými jako autorské zákony. Považují autory za stvořitele na způsob Boha a přiznávají jim exkluzivní právo určovat způsob, jakým se „jejich obsah“ smí používat. Tento monopol brání rozkvětu kultury a ani tak neprospívá ekonomické situaci autorů jako spíš chrání obchodní model největších vydavatelství.

Navzdory těmto zákonům mohou autoři vydat své dílo jako svobodné tak, že zvolí z široké palety právních dokumentů známých jako svobodné licence. Volba svobodné licence neznamená pro autora ztrátu všech jeho práv, ale poskytuje komukoliv výše jmenované svobody.

Je důležité, aby každé dílo označované jako svobodné poskytovalo (prakticky a bez rizika) výše zmíněné svobody. To je důvod, proč zde uvádíme přesnou definici svobody licencí a autorských děl.

Označování svobodných kulturních děl

Toto je definice svobodných kulturních děl a popisujete-li své dílo, vyzýváme vás, abyste odkázali na tuto definici například slovy: „Toto je svobodně licencované dílo, jak je vysvětleno v definici svobodných kulturních děl.“ Pokud se vám nelíbí termín „svobodné kulturní dílo“, můžete použít obecný pojem „svobodný obsah“ anebo odkázat na jedno z existujících hnutí, která vyjadřují podobné svobody v konkrétních kontextech. Zároveň vás vybízíme k užívání log a značek svobodné kultury, která jsou k dispozici jako volné dílo (public domain).

Buďte srozuměni s tím, že taková identifikace díla sama neposkytuje práva popsaná v této definici. Aby bylo dílo skutečně svobodné, musí používat jednu ze licencí svobodné kultury nebo být volným dílem.

Nedoporučujeme používat k identifikaci svobodných kulturních děl termíny, které neodpovídají přesné definici svobody, jako je „otevřený obsah“ či „otevřený přístup“. Tyto termíny jsou často užívány pro obsah, který je nabízen za podmínek „méně restriktivních“ než existující autorské zákony, případně pro díla, která jsou jen „k dispozici na webu“.

Definice licencí svobodné kultury

Licence jsou právní nástroj, kterým vlastník určitých práv může převádět tato práva na třetí strany. Licence svobodné kultury žádná práva neodebírají -- souhlas s nimi je vždy dobrovolný a jsou-li akceptovány, garantují svobody, které samotný autorský zákon nedává. Svobodné licence nikdy neomezují či nesnižují úlevy existující v autorských zákonech.

Základní svobody

Má-li být licence považována za „svobodnou“ ve smyslu této definice, musí garantovat následující svobody bez dodatečných omezení:

• Svoboda používat a předvádět dílo: Nabyvatel (držitel licence) musí mít dovoleno jakkoliv soukromě i veřejně dílo používat. V případě některých druhů děl, kde je to relevantní, by tato svoboda měla zahrnovat všechna odvozená užití („související práva“) jako je umělecká interpretace či provádění díla. Nesmí být žádné výjimky například s ohledem na náboženství či politický postoj.
• Svoboda studovat dílo a uplatňovat informace: Nabyvatel musí mít dovoleno dílo zkoumat a jakýmkoliv způsobem užívat znalosti z něj nabyté. Licence nesmí omezovat například „reverzní inženýrství“.
• Svoboda distribuovat kopie: Kopie mohou být prodávány, vyměňovány či darovány ať nezávisle nebo jako součást většího díla či sbírky. Množství kopírované informace nesmí být nijak omezeno. Také nesmí být omezeno, kdo smí kopírovat či kam se smí informace kopírovat.
• Svoboda distribuovat odvozená díla: Kvůli zajištění možnosti vylepšovat dílo nesmí licence omezovat svobodu distribuovat pozměněnou verzi (v případě hmotného díla se tím míní dílo nějakým způsobem odvozené od originálu), bez ohledu na záměr či účel takových změn. Nicméně je možno uplatnit určitá omezení k ochraně těchto základních svobod či k přisuzování autorství (viz níže).

Přípustná omezení

Ne všechna omezení užití či distribuce děl brání základním svobodám. Zejména požadavky na přiznání autorství, na symetrickou spolupráci (tj. „copyleft“) a na ochranu základních svobod jsou považovány za přípustná omezení.

Definice svobodných kulturních děl

Má-li být dílo považováno za svobodné, musí být pokryto licencí svobodné kultury, případně jeho právní statut musí poskytovat stejné základní svobody vyjmenované výše. Nicméně to není postačující podmínka. Ve skutečnosti může být konkrétní dílo nesvobodné jinými způsoby, které omezují základní svobody. Toto jsou dodatečné podmínky k tomu, aby dílo bylo považováno za svobodné:

• Přístupnost zdrojových dat: Jestliže koncové dílo je získáno překladem či zpracováním zdrojového souboru či více zdrojových souborů, všechna podstatná zdrojová data by měla být k dispozici s dílem samotným a to za stejných podmínek. Zdrojem může být notový zápis hudební skladby, modely použité v trojrozměrné scéně, data pro vědeckou publikaci, zdrojový kód počítačové aplikace či jiné podobné informace.
• Použití svobodného formátu: V případě digitálních souborů by formát, ve kterém je dílo dáno k dispozici, neměl být patentově chráněn, s výjimkou případů, kdy je celosvětově, neomezeně a neodvolatelně zajištěna možnost používat bez poplatků patentovanou technologii. Nesvobodné formáty mohou být někdy používány z praktických důvodů, ale má-li být dílo považováno za svobodné, musí být k dispozici i kopie ve svobodném formátu.
• Žádná technická omezení: Dílo musí být k dispozici ve formě, která nepoužívá technická omezení k potlačení svobod výše jmenovaných.
• Žádné jiné překážky a omezení: Dílo samotné nesmí být kryto právními překážkami (patenty, smlouvami atd.) či omezeními (jako ochrana soukromí), které by bránily výkonu základních svobod výše jmenovaných. Dílo může využívat existující výjimky z autorských práv (za účelem citování chráněných děl), ačkoli svobodné dílo tvoří jen ty části, jež jsou jednoznačně svobodné.

Jinými slovy, kdykoliv uživatel díla nemůže z právních či praktických důvodů vykonávat své základní svobody, dílo nemůže být považováno za svobodné a nemělo by tak být označováno.

Související texty

• See Licenses for discussion of individual licenses, and whether they meet this definition or not.
• See History for acknowledgments and background on this definition.
• See the FAQ for some questions and answers.
• See Portal:Index for topic-specific pages about free cultural works.

Číslování verzí

New versions of this definition shall be released as soon as a consensus (achieved directly or through a vote, as per the authoring process) has developed around suggested changes. Numbering shall be 0.x for initial draft releases, 1.x, 2.x .. for major releases, x.1, x.2 .. for minor releases. A minor release is made when the text is modified in ways which do not have an impact on the scope of existing or hypothetical licenses covered by this definition.