Version 1.1 of the definition has been released. Please help updating it, contribute translations, and help us with the design of logos and buttons to identify free cultural works and licenses!
Definition/Cs/1.0
Shrnutí
Tento dokument definuje „svobodná kulturní díla“ jako díla či vyjádření, která je komukoliv dovoleno svobodně studovat, používat, kopírovat nebo modifikovat pro jakýkoliv účel. Zároveň popisuje konkrétní přípustná omezení, která respektují a chrání tyto základní svobody. Definice rozlišuje mezi svobodnými díly a svobodnými licencemi, které mohou sloužit k právní ochraně statutu svobodného díla. Definice sama není licencí; je to klíč k určení, zda dané dílo či licence mohou být považovány za „svobodné“.
Preambule
Společenský a technologický rozvoj umožňuje stále větší části lidstva získávat, vytvářet, upravovat, publikovat a distribuovat nejrůznější druhy děl – umělecká díla, vědecké a vzdělávací materiály, software, články – v krátkosti: cokoliv, co může být reprezentováno v digitální podobě. S cílem využít tyto nové možnosti a vytvořit bohatství kolektivně znovupoužitelných děl vzniklo mnoho komunit.
Většina autorů, bez ohledu na obor činnosti a amatérské či profesionální postavení, má upřímný zájem podporovat ekosystém, ve kterém lze díla šířit, opakovaně využívat a kreativně rozvíjet. Čím snadnější je znovupoužití a rozvoj děl, tím bohatší se stává kultura.
K zajištění plynulého chodu tohoto ekosystému je třeba, aby autorská díla byla svobodná, přičemž svobodností se míní:
- svoboda používat dílo a požívat výhody z jeho užití,
- svoboda studovat dílo a uplatňovat znalosti z něj získané,
- svoboda pořizovat a šířit kopie celku nebo částí informace či díla,
- svoboda měnit a vylepšovat dílo a distribuovat odvozená díla.
Tyto svobody by měly být dány každému, kdykoliv a kdekoliv. Neměly by být omezovány kontextem, v němž je dílo používáno. Tvorba je akt použití existujícího zdroje způsobem, který dosud nikdo nepředvídal.
Ve většině zemí však tyto svobody nejsou vynucovány, ale potlačovány prostřednictvím zákonů obecně označovaných jako autorské zákony. V těchto zákonech jsou autoři považováni za tvůrce na způsob boha a je jim přiznáváno výlučné právo určovat způsoby, jakými se „jejich obsah“ smí používat. Tento monopol brání rozkvětu kultury a ani tak neprospívá ekonomické situaci autorů, jako spíš chrání obchodní model největších vydavatelství.
Navzdory těmto zákonům mohou autoři ze svého díla udělat svobodné tím, že zvolí z široké palety právních dokumentů známých jako svobodné licence. Volba svobodné licence neznamená pro autora ztrátu všech jeho práv, ale poskytuje komukoliv výše jmenované svobody.
Je důležité, aby každé dílo označované jako svobodné poskytovalo (v praxi a bez rizika) výše zmíněné svobody. To je důvod, proč zde uvádíme přesnou definici svobodnosti licencí a autorských děl.
Označování svobodných kulturních děl
Toto je definice svobodných kulturních děl a popisujete-li své dílo, vyzýváme vás, abyste odkázali na tuto definici například slovy: „Toto je svobodně licencované dílo, jak je vysvětleno v definici svobodných kulturních děl.“ Pokud se vám nelíbí termín „svobodné kulturní dílo“, můžete použít obecný pojem „svobodný obsah“ nebo odkázat na jedno z existujících hnutí, která vyjadřují podobné svobody v konkrétních kontextech. Zároveň vás vybízíme k užívání log a značek svobodné kultury, která jsou k dispozici jako volná díla (public domain).
Uvědomte si, že takové označení díla samo o sobě neposkytuje práva popsaná v této definici. Aby bylo dílo skutečně svobodné, musí používat jednu z licencí svobodné kultury nebo být volným dílem.
Nedoporučujeme používat k identifikaci svobodných kulturních děl termíny, které neodpovídají přesné definici svobody, jako je „volný obsah“ či „otevřený přístup“. Tyto termíny jsou často užívány pro obsah, který je nabízen za podmínek „méně restriktivních“ než existující autorské zákony, případně pro díla, která jen jsou „k dispozici na webu“.
Definice pro licence svobodné kultury
Licence jsou právní nástroj, pomocí kterého může vlastník určitých práv převádět tato práva na třetí strany. Licence svobodné kultury žádná práva neodebírají – souhlas s nimi je vždy dobrovolný a jsou-li akceptovány, přiznávají svobody, které samotný autorský zákon nedává. Svobodné licence nikdy neomezují či nesnižují výjimky existující v autorských zákonech.
Základní svobody
Má-li být licence považována za „svobodnou“ ve smyslu této definice, musí bez dodatečných omezení poskytovat následující svobody:
- Svoboda užívat a provozovat dílo: Nabyvatel (držitel licence) musí mít dovoleno jakkoliv soukromě i veřejně dílo užívat. V případě některých druhů děl, kde je to relevantní, by tato svoboda měla zahrnovat všechna odvozená užití („související práva“) jako je umělecká interpretace či provozování díla. Nesmí existovat žádné výjimky například zohledňující náboženství či politický postoj.
- Svoboda studovat dílo a využívat informace: Nabyvatel musí mít dovoleno dílo zkoumat a jakýmkoliv způsobem užívat znalosti z něj nabyté. Licence nesmí omezovat například „reverzní inženýrství“.
- Svoboda rozšiřovat kopie: Kopie je dovoleno prodávat, vyměňovat či darovat, ať nezávisle nebo jako součást většího díla či souboru. Množství kopírované informace nesmí být nijak omezeno. Také nesmí být omezeno, kdo smí kopírovat či kam se smí informace kopírovat.
- Svoboda rozšiřovat odvozená díla: Kvůli zajištění možnosti dílo vylepšovat nesmí licence omezovat svobodu rozšiřovat pozměněnou verzi (v případě hmotného díla se tím míní dílo nějakým způsobem odvozené od originálu), bez ohledu na záměr či účel takových změn. Nicméně je možno uplatnit určitá omezení k ochraně těchto základních svobod či k přisuzování autorství (vizte níže).
Přípustná omezení
Ne všechna omezení užití či distribuce děl brání základním svobodám. Zejména požadavky na přiznání autorství, na symetrickou spolupráci (tj. „copyleft“) a na ochranu základních svobod jsou považovány za přípustná omezení.
Definice svobodných kulturních děl
Má-li být dílo považováno za svobodné, musí být pokryto licencí svobodné kultury, případně jeho právní statut musí poskytovat stejné základní svobody vyjmenované výše. To však není postačující podmínka. Ve skutečnosti může být konkrétní dílo nesvobodné jinými způsoby, které základní svobody omezují. Toto jsou dodatečné podmínky k tomu, aby dílo bylo považováno za svobodné:
- Přístupnost zdrojových dat: Jestliže koncové dílo vzniká překladem či zpracováním zdrojového souboru či více zdrojových souborů, všechna podstatná zdrojová data musí být k dispozici s dílem samotným, a to za stejných podmínek. Zdrojem může být notový zápis hudební skladby, modely použité v trojrozměrné scéně, data pro vědeckou publikaci, zdrojový kód počítačové aplikace či jiné podobné informace.
- Použití svobodného formátu: V případě digitálních souborů by formát, ve kterém je dílo dáno k dispozici, neměl být patentově chráněn, s výjimkou případů, kdy je celosvětově, neomezeně a neodvolatelně zajištěna možnost používat bez poplatků patentovanou technologii. Z praktických důvodů lze používat i nesvobodné formáty, ale má-li být dílo považováno za svobodné, musí být k dispozici i kopie ve svobodném formátu.
- Žádná technická omezení: Dílo musí být k dispozici ve formě, která nepoužívá technické prostředky k potlačení výše jmenovaných svobod.
- Žádné jiné překážky a omezení: Dílo samotné nesmí být kryto právními překážkami (patenty, smlouvami atd.) či omezeními (jako ochrana soukromí), které by bránily výkonu základních svobod jmenovaných výše. Dílo může využívat existující výjimky z autorských práv (za účelem citování chráněných děl), avšak svobodné dílo tvoří jen ty části, jež jsou jednoznačně svobodné.
Jinými slovy, kdykoliv uživatel díla nemůže z právních či praktických důvodů své základní svobody vykonávat, dílo nelze považovat za svobodné a nemělo by tak být označováno.
Související texty
- Licenses – diskuse o konkrétních licencích, zda splňují či nesplňují tuto definici
- History – poděkování a podklady pro tuto definici
- FAQ – časté otázky a odpovědi na ně
- Portal:Index – stránky o dalších tématech ke svobodným kulturním dílům
Číslování verzí
Nové verze této definice by měly být vydávány hned poté, co nastane shoda (dosažená přímo či pomocí hlasování, vizte authoring process) o navržených změnách. Číslování by mělo být 0.x u počátečních konceptů, 1.x, 2.x, … u velkých vydání a x.1, x.2, … pro menší vydání. K menšímu vydání dojde, pokud je text modifikován jen způsobem, který nemá vliv na rozsah existujících či hypotetických licencí pokrytých touto definicí.